Uzavírám se do sebe, a ty se divíš? Vždyť jsem schizofrenik, copak to nechápeš?
V záplavě pocitů, kde hlavním terčem nejsi ty, ale já.
Studenýma rukama píšu dopisy nikomu a nečekám odpověď.
Pod vlivem každodenosti se ztrácím v iluzích, sjetá.
Působím arogantně a přitom jsem jen smutná.
Lžeme ostatním, lžeme sobě a motáme se ve lžích jak v pavučině.
Myslela jsem, že tohle už dávno skončilo. Jestli je tohle život, který mě čeká od teď napořád, tak ho žít nechci.
Žádné komentáře:
Okomentovat