středa 7. února 2018

Poezie 1.2

Na konci hlavně

Jak ledová královna stojím na konci hlavně
co přikládám si k vlastní hlavě
Pozoruju spoušť co zvládla jsem tak hravě
Stačí jenom zmáčknout spoušť
A do soumraku pak odtančím plavně.


Knoflíky

Nemám žádné knoflíky.
Postupem času mi všechny upadaly
A teď musím začít od píky
S jejich přišíváním.
Říká se "co na bundě, to na ku*dě"
Ale ani tam, bohužel, já nemám knoflíky.


Maybe, I should have brought you roses

Maybe, I should have brought you roses but
Baby, there was no point.
You keep sayin you're lonely
But then if you only
Looked around you'd see
There's always been me.
Now we're both free.


Zamilovaná básnička

Získáváš si moje rty
V krásných sladkých mukách
Přivinu tě k sobě až mám
Tvůj krk ve svých rukách.
Mlčením mi lámeš srdce
Já rukama zas tvůj vaz
Do ouška ti šeptám sladce
Pac a pusu, nikdy zas.

Žádné komentáře:

Okomentovat