Veselá básnička

Zlámals mě v kole,

Upálil v ohni,

Utopil v moři mejch vlastních slz.

Holýma rukama držels mě pod krkem 

až dokud jsem sebou přestala škubat. 

Pohřbils mě zaživa,

Strhals mi nehty,

Sevřel mě v objetí železných pannen, 

Bolí to, krvácí, jen co je pravda,

Ale jak říká se, přejde to časem. 

Zapomněls miláčku že čím víc přikládáš, 

tím líp hořím a tím hůř zchladnu,

Hodils mě do vody s kamenem u nohy, 

asi sis myslel, že klesnu ke dnu.

Čím víc mě svíráš tím líp se mi dejchá, 

Čím víc mě lámeš tím pružnější jsem.

Pomoh jsi zalít mě po uši betonem,

Jen si dej pozor ať nestojíš v něm.

Poezie 1.2

Na konci hlavně

Jak ledová královna stojím na konci hlavně

co přikládám si k vlastní hlavě

Pozoruju spoušť co zvládla jsem tak hravě

Stačí jenom zmáčknout spoušť

A do soumraku pak odtančím plavně.

Knoflíky

Nemám žádné knoflíky.

Postupem času mi všechny upadaly

A teď musím začít od píky

S jejich přišíváním.

Říká se "co na bundě, to na ku*dě"

Ale ani tam, bohužel, já nemám knoflíky.

Maybe, I should have brought you roses

Maybe, I should have brought you roses but

Baby, there was no point.

You keep sayin you're lonely

But then if you only

Looked around you'd see

There's always been me.

Now we're both free.

Zamilovaná básnička

Získáváš si moje rty

V krásných sladkých mukách

Přivinu tě k sobě až mám

Tvůj krk ve svých rukách.

Mlčením mi lámeš srdce

Já rukama zas tvůj vaz

Do ouška ti šeptám sladce

Pac a pusu, nikdy zas.