Nebudu se nikoho doprošovat.
Nebudeš se nikoho doprošovat.
Budeš mě hledat, ale nenajdeš mě.
Protože slova, co jsem ti říkala, jsi neslyšel.
Mluvila jsem sice zpoza betonové zdi.
Ale tys měl hlavu v studni svého utrpění.
Kdo ví, jestli mě bolí víc srdce, nebo žaludek.
Ale teď je rádiové ticho.
Na všech frekvencích.
Mohla bych přelazovat z jedné na druhou a zpátky.
Ale možná jsem příliš pyšná.
Příliš hrdá, nebo co to říkaj.
Jsem ale ve skutečnosti rozzlobená a smutná.
A unavená.
Tak už jďete. Nebo ne.
Hlavně ale jedno z toho.
Nemám chuť na dramata.
