pátek 20. října 2017

Práce

Strašně jsem se chtěla postavit svým strachům a vrátit se do práce. Být statečná, být hrdina, vyhrát sama nad sebou i nad tím, co se mlhavě rýsuje ve vzduchu. Ale stačily mi pouhé dvě hodiny tam na to, abych věděla, že se tam už vrátit nechci.
Někdy totiž možná nestojí za to se za každou cenu do něčeho nutit a snažit se v sobě zlomit nějaký odpor. Někdy je prospěšnější nechat věci jak jsou a nenutit se stůj co stůj překonávat sama sebe. Protože já teď nemám pocit prohry, ani rezignace, ale pocit klidu a úlevy.