Zase nemůžu usnout. Ležim v posteli tak těžce, jako bych si kolem krku uvázala kámen, než skočím do řeky, ale ne a ne vypnout tělo. Jsem lunatik, jsem insomniak. Ta věc v mým hrudníku bije a bije a bije jako by to bylo naposled, celá matrace rezonuje. Přemýšlím, jestli zešílím, říkám si "dejchej". Tak dejchám. Nádech - výdech - nádech - výdech. Cítím na sobě tvoje ruce. Tak znova.
Přeju si, abych do tebe byla tak nekérovala, abych zůstala. Desítky střípečků s jejich hlasama se na mě dneska sesypou. Asi jsem si konečně dojebala ruce, protože mi začínají slejzat nehty. Též mi chybí zuby. Na to jsou nejlepší tři druhy prášků na předpis.
Promni mi klíční kosti prstama tak, jak jsem si to zamilovala. Ten nejsladší dotyk. Přiviň mě k sobě a řekni, že to nevadí.
Och jag såg det komma
Här kommer det igen
