Dneska ráno jsem měla 69,7. To je za poslední rok nejmíň. Mám radost!
Ale kdesi hluboko...
Bojim se, že dokud nebudu mít 55 a tělo baletky, světu nebudu nikdy dost dobrá.
Jako by na tom stály základy všeho, jako by to byla strašně významná věc tohle - posraný číslo.
Příští zastávka 65, pak se uvidí, co dál. Třeba mi už všichni dají pokoj, třeba mě už nikdo nebude komentovat. A já budu najednou spokojená sama se sebou a nebudu mít pocit, že musím někomu něco dokazovat, že nejsem pro nikoho dost hezká, dost hubená.
Zavřeni v krabici, každý se svými démony.
